Nevím, jestli se ten sen zrodil díky pohádkám o hloupém Honzovi, co jde do světa, nebo díky něčemu jinému, každopádně už od dětství jsem měl tu touhu jednoho dne vyrazit „opravdu cestovat“. Postupně jsem se k tomu dostával blíže a od osmnácti si vyzkoušel různé práce a studia v zahraničí, a podíval se do většiny evropských zemí. Nikdy jsem ale nebyl v Americe, na Zélandu, v Austrálii ani v Asii a při pohledu na mapu světa (nebo globus) jsem pořád dostával ten pocit, že jsem vlastně z toho obrovského světa nic neviděl.
Toto je hostblog. Ďakujeme, Jan Hůlka, za napísanie série článkov z tvojej cesty okolo sveta.
Jak se to začalo
Definitivní rozhodnutí obletět svět ve mně uzrálo loni v létě, 2023.
V tom roce jsem se po třech letech odstěhoval z Prahy a rok pracoval na dálku ze španělského Tenerife, kam jsem jel hlavně zlepšovat španělštinu a učit se surfovat. Možná právě proto, že jsem byl v nové zemi, mimo vše známé a zajeté koleje, jsem se často zamýšlel, co by mohla být moje další výzva, čím bych chtěl doopravdy trávit svůj život, kdybych mohl dělat cokoliv.
Věcí, do kterých se pustit, mě napadlo víc. Nejvíc ze všeho mě lákalo dobrodružství cesty kolem světa a chtěl jsem využít svobody 25ti letého kluka, který nemá moc co ztratit. Všechno ostatní jsem odsunul na neurčito.
Začínám plánovat
Letos v lednu už jsem měl jasno, a tak nebylo na co čekat. První pracovní den po novém roce jsem oznámil v práci, že bych chtěl do tří měsíců končit a na nějakou dobu prostě jen cestovat. Měl jsem to štěstí, můj šéf kdysi podnikl něco dost podobného a díky jeho zálibě v cestování mě chápal, a nakonec mě dokonce podporoval cestu uskutečnit.
První krok jsem měl tedy za sebou a už nebylo cesty zpět.
Dál přišlo samotné plánování. Byl chladný večer v první polovině ledna a já v kavárně na ostrově Fuerteventura poprvé otevřel notebook k plánování cesty kolem světa. A absolutně jsem nevěděl, kde začít. Už první zásadní otázka mě paralyzovala – kterým směrem tu zemi obcestjuji?
Strávil jsem asi 4 hodiny researchem letenek a počasí v daných destinacích a usoudil, že se vydám na západ, tedy že začnu Severní a následně Jižní Amerikou. Nebyl jsem si tím ale úplně jistý, a nakonec jsem to stejně změnil a vyrazil nejprve na východ. Jako hlavní důvod nakonec byla snaha stihnout vidět Nový Zéland ještě před začátkem zimy (která tam je v době, kdy máme v Evropě léto).
Přípravy na cestu
Při přípravách jsem se snažil využít znalostí zkušenějších, proto jsem si do poznámkového bloku sepsal všechny destinace, které chci navštívit, a k nim jména kamarádů a známých, kteří na daném místě byli nebo tam dokonce žijí. Tak jsem se mohl zeptat na jejich tipy pro danou destinaci.
To pro začátek zafungovalo docela dobře, hlavně protože to zmírnilo (opodstatněný) pocit, že jsem na celou přípravu sám a absolutně v tom plavu.
Další věci, které doporučuji udělat před cestou:
- Vytvořit si „dream-line“: Je to něco jako time-line, akorát se při vytváření záměrně soustředíš jen na to, co chceš, za předpokladu, že by vše perfektně vycházelo. Tohle mi hodně pomohlo překonat paralýzu z toho, že jsem nevěděl, jak začít. Prostě jsem si řekl, že chci být na cestě minimálně šest a maximálně dvanáct měsíců, že chci surfovat v Asii, strávit aspoň měsíc na Zélandu, podívat se do Silicon Valley v Kalifornii, vidět nějaký ne moc turistický národní park v USA a pak dobrovolničit v Jižní Americe někde u pláže. A hned mi plánování přišlo o něco uchopitelnější.
- Rozpočet: Ten se odvíjí od toho, kam člověk jede a jak dlouho tam bude. Pro inspiraci uvádím alespoň na kolik jsem to odhadl já. Těžko říct, zda to bude stačit (nebo to bude naopak moc), ale na cestu jsem si našetřil 350 tisíc korun, plus mám nějakou rezervu, kterou neplánuji použít.
- Pojištění: Je dobré rozhodnout se, zda se odhlásíš z českého pojištění, pozastavíš si živnost a tak podobně. Taky doporučuji cestovní pojištění, které ale u takové cesty vychází dost draho. Já jsem se rozhodl první tři měsíce mít pouze pojištění od platební karty, které platí celosvětově, ale je omezeno na 90-denní délku pobytu. Následně si dokoupím nové.
- Sehnat si vybavení: Nejdůležitější věc je podle mě batoh. Doporučuji ne moc velký, ale zároveň dostatečně prostorný, aby člověk nepotřeboval druhé zavazadlo nebo kufr (ušetříš tak na letenkách, a navíc ti ho nebude moct nikdo ukrást). Já vyrazil jen s batohem 38 l, rozšířitelným na 45 l. Zatím to hodnotím jako ideální volbu. Dál se hodí pohodlné boty, mezinárodní řidičský průkaz a ostatní doklady + jejich kopie zálohované někde online. Vše ostatní není problém koupit cestou.
- Zdraví / očkování: Doporučuji zajít si na preventivní kontrolu u zubaře a do centra pro cestovatelskou medicínu, kde ti doporučí, jakým očkováním se vybavit. Já jsem se nechal naočkovat proti vzteklině, žloutence, žluté zimnici a břišnímu tyfu. Taky doporučuji zajít tam včas, já se na poslední chvíli dozvěděl, že mi exspiruje povinné očkování proti tetanu, a tak si ho nechával doočkovat až v Thajsku.
- Zjistit si, jak je to s vízy: Zejména pokud plánuješ někde pracovat, nebo se chystáš například do Číny, je třeba řešit víza s dostatečným předstihem.
- Nákup letenek, jízdenek a ubytování: Já kupuji letenky asi měsíc dopředu, což mi dává kompromis přijatelné ceny a flexibility v plánování. Jízdenky a ubytování pak řeším podle plánů, pocitu a okolností doslova ze dne na den.
První destinace a první měsíc na cestě
A pak moje cesta začala! Rozloučil jsem se s kamarády v Brně, na pár hodin usnul v nejlevnějším brněnském hostelu a s ranní kocovinou vyrazil na autobus směřující na vídeňské letiště. Lepší start jsem si nemohl přát.
S notnou dávkou komplikací, které popisuji níže, jsem se dostal do mojí první destinace, Singapuru! Strávil jsem tam horké dva dny, ochutnal Michelinský street food a asi stokrát se něčemu divil, protože to bylo poprvé, co jsem se ocitl na asijském kontinentu, a tedy v pro mě úplně novém světě.
A pak pokračoval do Indonésie na ostrov Lombok.
Lombok A.K.A nové Bali
Na Lomboku jsem strávil dva týdny, chodil jsem téměř každý den surfovat a zvykal si na ježdění na skútru, pochopitelně na levé straně silnice.
Je to klidný ostrov, kde, když se člověk vydá mimo hlavní centrum surf turismu jménem Kuta, není problém narazit na naprosto autentické vesnice s jejich obyvateli a překvapenými dětmi mávajícími od cesty na možná prvního bělocha, kterého v životě vidí. Na rozdíl od Bali je tam levněji a je tam mnohem větší klid.
Atmosféru Lomboku jsem se pokusil zachytit v tomto vlogu:
Bez optimismu a flexibility se člověk neobejde
Na cestě je potřeba silná dávka flexibility a optimismu. Například hned první den mi zrušili let z Mumbaje do Jakarty, kde jsem měl v plánu zůstat 2 dny a pak pokračovat na Lombok. Letištní personál byl naprosto zmatený a další let byl až za 24 hodin, navíc už plný. Navíc tam nefungoval internet, bylo 6 ráno a já měl relativně nepříjemný jetlag.
V takový moment si člověk musí vybrat – budu si stěžovat a nadávat, jak mi osud nepřeje, nebo zachovám klid a najdu řešení, jak ze situace úspěšně vyváznout.
Já jsem se rozhodl pro tu druhou možnost, navrhl personálu, že raději než čekat 24 hodin v bezcelní zóně (neměl jsem totiž víza ke vstupu do Indie), poletím do Singapuru, kam směřoval jiný let za sedm hodin. Souhlasili a já si tak užil 2-denní prohlídku nejvyspělejší asijské metropole a pak pokračoval na Lombok odtamtud.
Ze situace, která se nejdřív jevila jako neřešitelná, jsem nakonec celkem rychle vyvázl, přišel jen o asi 100 € za dokoupení nové letenky Singapur → Lombok, a ještě si to užil. A takhle to je na cestách skoro se vším.
A co bude dál?
Pokud jsi dočetl/a až sem, dej mi vědět jak se ti článek líbil a co by tě zajímalo příště! Na cestě jsem teprve měsíc a před sebou mám ještě naplánovanou spoustu destinací.
V psaní blogu budu určitě pokračovat a taky mě můžeš sledovat na Instagramu nebo YouTubu, kde pravidelně, každé druhé úterý, vychází vlog z mojí cesty.
Daj nám vedieť, či by si sa na cestu okolo sveta vydal/a aj ty!
Autor: Janka
Ahoj, volám sa Janka. Založila som blog Travelhacker.blog, za ktorý som vďaka nadšencom do cestovania (ako si ty) dostala celoslovenské ocenenie Bloger roka 2017. Mojou vášňou je cestovanie a mám radosť, keď svojimi tipmi pomáham aj ostatným cestovať šikovne a lacno. Na mojom blogu zdieľam triky, ako na cestách šetriť čas, nervy a peniaze. Celé moje cestovateľské know-how som spísala do tlačenej a e-knihy Cestuj bez miliónov, ktorá má na svete už piatu, úplne aktualizovanú, edíciu. Môžeš si ju objednať v mojom eshope.
