Zéland… Od mala to byl můj největší cestovatelský sen. Nejen proto, že každá fotka, kterou jsem odtud viděl, vypadala naprosto božsky, ale už i z toho principu, že je to geograficky nejvzdálenější místo, na které jako Čech/Středoevropan můžu vycestovat, doslova na druhé straně planety.
Toto je hostblog. Ďakujeme, Jan Hůlka, za napísanie série článkov z tvojej cesty okolo sveta.
Samozřejmě mě taky napadlo vyrazit tam na working holidays a strávit tam půl, nebo i rok života. Skvělý způsob, jak si užít na Zélandu delší dobu a něco si u toho vydělat.
Místo toho jsem se ale nakonec rozhodl udělat cestu kolem světa (z předem naspořených peněz, viz „článek Jak jsem vyrazil na cestu kolem světa„) a tak se můj jeden měsíc na Zélandu stal jen jednou z mnoha zastávek mé cesty, byť určitě jednou z nejhezčích a rozhodně největším splněným snem, který splnil i předčil moje očekávání.
Tahle volba měla výhodu, že jsem nepotřeboval working holidays víza, kterých je omezený počet a žádá se o ně jen jednou ročně v březnu. Pro turistický pobyt do tří měsíců občané s českým pasem nepotřebují vízum, jen turistickou registraci, podobně jako ESTA v USA.
Také jsem měl naprostou volnost, nemusel jsem si hledat práci a nikdo mi neříkal, kdy mám být v práci. Nicméně Zéland je drahá země. Takže jsem hledal způsob, jak:
- vidět toho za měsíc co nejvíc,
- moc neutratit,
- vystačit si s turistickými vízy,
- poznat Zéland autenticky a nejlépe i místní lidi.
Naštěstí jsem našel řešení, které splňovalo všechny moje požadavky – tedy volunteering, konkrétně jsem využíval pro hledání nabídek platformu workaway.info, ale existují i jiné populární, například worldpackers a podobně.
Hledání volunteeringů
Začal jsem obepisovat nabídky volunteeringů na Jižním ostrově asi měsíc dopředu, bohužel jsem dostával dost neurčité odpovědi (nebo také žádné odpovědi) a došlo mi, že je dost riskantní spoléhat se, že něco najdu s čerstvě založeným profilem bez referencí, obzvlášť protože jsem hledal na celé tři týdny.
Řešení proto bylo co nejrychleji získat pozitivní referenci na můj profil. Jelikož jsem se zrovna nacházel v Thajsku, prostě jsem obepsal asi patnáct míst různě po Thajsku, s tím, že mám týden času a můžu přijet skoro hned – a světe div se, za chvíli už jsem měl nabídku spravovat marketing (booking platformy a sociální sítě) na jednom hostelu uprostřed Thajska.
Pozitivní referenci jsem dostal a zafungovalo to, jak jsem doufal, takže nakonec jsem si z nabídek na Zélandu mohl ještě vybírat. Každopádně doporučuji každému před nějakou větší výpravou udělat třeba jen krátký volunteering na týden, pro reference a „předehřát“ si tím profil.
Běžný den volunteeringu na Zélandu – zápisky z deníku:
„Sedím v obýváku vedle Stefanie, starší farmářky, žijící celý život na Zélandu a původem z Kanady. Dneska jsem ráno spravoval kuřecí příbytky, pak na terase poobědval polévku z domácí zeleniny, domácí chléb a rajče ze zahrádky a na závěr ještě vyplel růžový keř.
Pak jsem popojel stopem do jižního Dunedinu, vzal mě týpek cca pod 40 let v natuněném Subaru a hodil mě přímo na surf spot. Surfoval jsem, voda byla fakt studená, jak se dalo čekat. Nicméně pár příjemných vln, nádherné barvy zapadajícího slunce a tuleň, koukající na mě přímo z pláže, mi nízkou teplotu dokonale vynahradili.“
Jak jste asi poznali, můj volunteering spočíval ve výpomoci na farmě (jeden týden) a následně ve výpomoci se zahradními pracemi u jedné novozélandské rodinky (dva týdny). Na Zéland jsem dorazil na začátku května, což je u nich začátek zimy, takový náš listopad, celkem zima, ale naštěstí přes den většinou slunečno.
Pracoval jsem na takové samotě u Dunedinu, což je na pobřeží Jižního ostrova, byla tam krásná příroda, tuleni a lachtani na plážích a spousta míst na výlety. Pro info, od nejznámějšího turistického města Jižního ostrova, tedy Queenstownu, je to asi pět hodin autobusem (320 km).
První volunteering u farmářky Stefanie
Paní byla rozená Zélandanka, rozvedená, asi tak kolem 60ti, měla malou domácí farmu s asi 20 slepicemi a pár kachnami. Můj první úkol byl jednoduchý – pohlídej mi barák, krm kuřata a já pojedu na dva dny pryč.
Takže jsem tam hned na začátku volunteeringů zůstal úplně sám, staral se o zvířata, likvidoval přerostlé keře v rohu zahrady a ve volném čase chodil do přírody. Na volunteeringu se obvykle pracuje cca 4 hodiny denně, takže na to byla spousta času!
Druhý volunteering u mladé rodinky – zápis z deníku:
„Změnil jsem volunteering. Jsem teď u takový cool mladý rodinky s dvěma malýma klukama. A je to super! S rodiči Ryanem i Hailey jsme si sedli, umí skvěle vařit a jejich kluci jsou vtipní. Práce mě baví, mám útulnou chatku, kde si můžu zatopit. Mají bezvadný kola, který si můžu půjčovat, takže pořád někam jezdím. Dávají mi celkem volnost a věřím, že jim to svým pracovním nasazením dostatečně vracím. Taky mě Ryan vzal na noční kayaking (vč. průjezdu jeskyní) s jeho kámošema, hodně se bavíme o surfování a o tom, jak dříve taky cestoval.
Včera jsme vyrazili na výlet na Alans Beach pozorovat tučňáky, ale místo toho se po nás rozběhl naštvanej lachtan. Byla sranda. Taky jsem si půjčil nejlevnější auto z půjčovny – luxusní SUV Mitsubishi, a vyrazil na solo daytrip na Curio Bay, vodopády v Catlands a západ slunce u Nugget Pointu! Ráno jsem stihl ještě pozdravit tuleně na Tunnel Beach a pak si po vrácení auta v půjčovně na letišti stopnul nějaký mladý holky do Dunedinu.“
Přehled mých nejoblíbenějších míst/výletů na Jižním ostrově:
- Queenstown – takové hlavní město turismu, u krásného jezera a mezi ještě krásnějšími horami, stojí za vidění, ale ceny spíše dražší a údajně přes sezonu mega turistické.
- Okolí Queenstownu – podnikl jsem nějaké menší výlety, třeba jsem jel směrem na Glenorchy (vyhlášená off-road oblast) a tam, kde končí silnice, jsem si dal hike na jedno odpoledne. Nebo samozřejmě výšlap na gondolu v Queenstownu je nutnost, všechno bylo boží.
- Dunedinská oblast – město celkem obyčejné, ale příroda hezká, takové menší zelené kopečky podél moře, na pláži hodně tulenů/lachtanů. A je tam Tunnel Beach, ta je taky fajn vidět.
- Curio Bay – krásná pláž, nicméně takových je podél pobřeží dost. Ale strašně pěkná cesta autem z Dunedinu tam. A cestou jsem se zastavil na vodopádech (McLean Falls) a pak na Nugget Point (ten maják), takže taky super jednodenní výlet.
- Druhý road-trip – jel jsem z Queenstownu k Wanaka Lake, pak k Mt. Cook a zpět – nejhezčí cesta autem, co jsem kdy zažil. Všechna ta místa taky super, jen jsem měl zrovna v ten víkend angínu, tak jsem spíš zapíjel antibiotika a užíval si tu krásu z auta, než že bych někam nějak víc chodil.
- A nakonec jsem byl na Milford Sounds, existuje něco jako zélandský slevomat, kde si to můžeš koupit se slevou a jet přímo z Queenstownu, údajně parkování je tam peklo. Bylo to hezké, sice 100 % turistická aktivita, ale projížďka lodí byla příjemná.
Z tripu na Zéland vyšel také vlog
Díky moc, že jste dočetli až do konce, kdyby vás něco zajímalo, můžete se mě zeptat nebo mě sledovat na Instagramu, kde jsem jako Jan Hůlka -> janhulka_
Autor: Janka
Ahoj, volám sa Janka. Založila som blog Travelhacker.blog, za ktorý som vďaka nadšencom do cestovania (ako si ty) dostala celoslovenské ocenenie Bloger roka 2017. Mojou vášňou je cestovanie a mám radosť, keď svojimi tipmi pomáham aj ostatným cestovať šikovne a lacno. Na mojom blogu zdieľam triky, ako na cestách šetriť čas, nervy a peniaze. Celé moje cestovateľské know-how som spísala do tlačenej a e-knihy Cestuj bez miliónov, ktorá má na svete už piatu, úplne aktualizovanú, edíciu. Môžeš si ju objednať v mojom eshope.
